PSÍ SVĚT
Polský ogar je středně velký pes, silné a kompaktní postavy, silné struktury kostí a dosti masivních končetin. V liniích těla působí spíše dojmem síly a výdrže, než rychlosti.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Polish Hound; pol.: Ogar Polski; čes.: Polský ogar
PŮVOD:
Polský ogar původem a místem svého šlechtění zasahuje do území Polska.
POPIS:
Polský ogar má lebku stejně dlouhou, jako čenich. Hlava je dosti těžká, ušlechtile ostřejšího tvaru, z profilu vypadá jako středně delší obdélník, s dobře ohraničeným stopem. Nos má velký, černý a široký. Čenich je podlouhlý, v tipu zkrácený, není klínovitý, ani zašpičatělý. Rty má silné a klesající. Líce jsou svalnaté a dobře vyvinuté. Oči má šikmo posazené, ne příliš hluboko, mají tmavě hnědé zbarvení a jasný a jemný výraz. Uši jsou nízko posazené, vcelku dlouhé, na koncích mírně zakulacené, zkroucené, visí blízko u hlavy. Krk je v místě napojení na tělo pozoruhodně silný, svalnatý, středně dlouhý, jeho lalok odstává a je velmi bohatě zvrásněný. Záda má dlouhá, široká a svalnatá. Hruď je rozsáhlá, široká a v proporci hluboká, hrudní koš sestupuje až k loktům. Břicho je prostorné, široké, téměř tak hluboké jako hruď. Ocas je silný, dosti nízko posazený, ve své spodní části je pokrytý dlouhou srstí, je mírně klesající, dosahuje až k hleznům, od poloviny délky noh je mírně zakřivený, v normálním pohybu je mírně pozvednutý, není však zatočen nahoru, při akci je mírně zvýšen, ne však nad horizontální úroveň. Přední končetiny má silné, svalnaté, dobré struktury kosí. Ramena má šikmá, svalnatá a dobře vyvinutá. Zadní končetiny jsou silné, svalnaté, opět velice dobré kostní struktury. Tlapky má okrouhlé, s prsty těsně u sebe, silnými a krátkými drápky a velkými tvrdými polštářky. Pohyb je normální, chůze v pomalém, těžkém a krátkém klusu. Během pronásledování na honu je schopný velmi rychlého běhu, trysku.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 65 cm.
Fena má v kohoutku 55 až 60 cm.
VÁHA:
Pes má hmotnost v rozmezí 25 až 32 kg.
Fena má hmotnost v rozmezí 20 až 26 kg.
SRST:
Polský ogar má středně dlouhou srst, silnou, s hustým podsrstím. Na zádech, vzadu na zadečku a na spodní části končetin je o něco delší.
Zbarvení je na hlavě a uších, s výjimkou postranních stran lebky, tříslového zbarvení, uši jsou o trochu tmavší, než ostatní části těla. Končetiny, oblast hrudi a stehenních svalů jsou také tříslově zbarvené. Tělo je černého nebo tmavě šedého, až černého zbarvení. Tříslová barva je v podstatě srnčí, má různé varianty tónů, až do skořicové, a je u Polského ogara velice ceněna. Bílé chlupy jsou povoleny, pokud jsou do tvaru hvězdy, vytváří požár, dosahující k čenichu, hrudi, ocasu a dolní části končetin. Černé zbarvení vytváří kabát, který dosahuje až k hlavě. Nad očima jsou zřetelné tříslové skvrny. Černé zbarvení, které dosahuje až k čenichu, bývá příčinou diskvalifikace.
CHARAKTER:
Polský ogar je středně velký pes, silné a kompaktní postavy, silné struktury kostí a dosti masivních končetin. V liniích těla působí spíše dojmem síly a výdrže, než rychlosti. Má zvučný a čistý hlas, proměnlivé, střední výšky, fenky ho mají o něco vyšší.
PÉČE:
Polský ogar potřebuje dostatek pravidelného pohybu, dlouhé procházky a pravidelnou zátěž. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Polský ogar se průměrně dožívá 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.2. – Honiči střední velikosti.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
PO
ČÍSLO STANDARDU:
52/ 24. 07. 2000 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
25. 02. 1985
|