| Echinocereus (Echinocereus coccineus)Echinocereus patří k rodu, jenž má okolo 100 druhů různých tvarů.BOTANICKÝ NÁZEV:Echinocereus pectinatus, Echinocereus salm dyckianus, Echinocereus coccineus.
 POPIS:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) patří k rodu, jenž má okolo 100 druhů různých tvarů. Existují tam 3 druhy kaktusů. Jsou to nevelké rostliny s cylindrickým stonkem a bodlinkami - hřebínky, kulovité mlékotvorné kaktusy a velké rozvětvující se kaktusy s množstvím bodlinek.
 Echinocereus pectinatus:
 Má kulovitý později cylindrický tvar stonku s množstvím žeber, pokrytými velkými žlutými bodlinkami, které se později stávají šedivými. Květy jsou velké až do 12 cm v průměru. Jsou růžové nebo žluté.
 Echinocereus salm dyckianus:
 Má tmavozelený cyklický stonek a žlutavé bodlinky. Kvete velkými oranžovými květy.
 ČELEĎ:
 Cactaceae, kaktusovité.
 PŮVOD:
 Severní Amerika.
 UMÍSTĚNÍ:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) potřebuje stanoviště na plném světle.
 TEPLOTA:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) má rád uchování při mírné teplotě. V zimním období klidu ho udržujte při teplotě 7 až 10 °С, minimum je 5 °С, při umístění v suchu.
 SVĚTLO:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) má rád dostatek ostrého světla. Vyhovuje mu hodně světla, na jarní slunce ho však musíme zvykat postupně. V létě ho během poledních hodin zastiňujeme. Echinocereus (Echinocereus coccineus) snáší malé zastínění a dokonce mohou rozkvést. Ale aby rostlina byla opravdu krásná a masitá, potřebuje sluneční svit.
 ZALÉVÁNÍ:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) potřebuje na jaři i v létě zálivku mírnou, od podzimu zálivku omezujeme. V zimě je zálivka velmi řídká, během tohoto období rostlinu také umisťujeme do chladnějšího prostředí.
 HNOJENÍ:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) hnojíme od konce jara do poloviny léta. Přihnojuje se speciálními hnojivy pro kaktusy.
 VZDUŠNÁ VLHKOST:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) je odolný vůči suchému vzduchu. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače mu neuškodí a pomáhá předejít objevení červeného roztoče.
 PŘESAZOVÁNÍ:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) se jako mladá rostlinka přesazuje každoročně nebo vždy ob 1 rok. Starší rostlinku přesazujeme zhruba každé 2 roky.
 Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a antuka. Nádoby pro kaktusy by neměly být hluboké, protože mají slabý kořenový systém.
 MNOŽENÍ:
 Echinocereus (Echinocereus coccineus) se rozmnožuje semeny a řízky.
 ŠKŮDCI, CHOROBY:
 Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba:
 Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.
 Žádné přírůstky:
 Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě.
 Bronzovité zabarvení povrchu:
 Příčinou je jednoznačně sviluška.
 Korkovitost povrchu:
 Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.
 Měkké hnědé skvrny:
 Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.
 Vytáhlý stonek a deformace:
 Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte.
 Bílé chumáčky na povrchu:
 Příčinou bývají vlnatí červci.
 Tvrdé hnědé štítky na povrchu:
 Příčinou jsou puklice.
 Hniloba základu stonku a úhyn stonku:
 Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.
 
 
 Pro podrobnější informaci viz.  Pěstování kaktusů.
 |