| EchinopsisEchinopsis je nejrozšířenějším kaktusem u nás. Má tvar koule, později se vytahuje do cylindrických stonků.BOTANICKÝ NÁZEV:Echinopsis oxigona, Echinopsis eyresii, Echinopsis tubiflora, Echinopsis ancistrophora.
 POPIS:
 Echinopsis je nejrozšířenějším kaktusem u nás. Tato skupina kaktusů má přibližně 50 druhů, ale také mnoho dalších hybridních forem. Mladý Echinopsis má tvar koule, později se vytahuje do cylindrických stonků. Květy jsou veliké a trubkovité. Mají bílou barvu a vydávají pěknou vůni. Obyčejně mívají hodně odmladků.
 Rodina Echinopsisů je velká, zde popisujeme jen pár druhů z mnoha.
 Echinopsis oxigona:
 Má zelený kulovitý stonek a bělavé ostny, dlouhé 1,5 cm. Květy jsou růžové nebo  růžovo červené.
 Echinopsis eyresii:
 Má tmavě zelený stonek který má 11 až 18 žeber. Na hraně žeber jsou malé kuličky, ze kterých rostou ostny. Květy má o délce do 25 cm na stonečku, zbarvené bíle.
 Echinopsis tubiflora:
 Má zelený stonek, zpočátku okrouhlého, později cylindrického tvaru, se žlutavými či červenými bodlinkami. Květy jsou velké a bílé.
 Echinopsis ancistrophora:
 Je malinký kaktus se zeleným stonkem ve tvaru maličké kuličky. Na žebrech jsou poupata, zahnuté bodlinky. Květy má velké a bílé.
 ČELEĎ:
 Cactaceae, kaktusovité.
 PŮVOD:
 Mexiko.
 TEPLOTA:
 Echinopsis má rád teplotu přiměřenou. V zimním období, v období klidu, asi 5 až 10°C.
 OSVĚTLENÍ:
 Echinopsis potřebuje stanoviště s dostatkem světla. Sluneční záření snáší velice dobře, mírné přistínění však je nutné.
 ZALÉVÁNÍ:
 Echinopsis má rád zálivku přiměřenou. Od jara do podzimu ho však zaléváme bohatěji, stejně jako jiné kaktusy. V zimě zálivku omezíme. Hnojivové zálivky provádíme na jaře a v létě.
 VLHKOST VZDUCHU:
 Echinopsis je vůči suchému vzduchu velmi odolný. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače mu rozhodně neuškodí.
 PŘESAZOVÁNÍ:
 Echinopsis jako mladou rostlinku přesazujeme každoročně, jako starší rostlina se již přesazuje zhruba každé 2 roky.
 Doporučené složení zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny s prohnojenou zeminou, 1 díl písku a cihlové drtě. Kořeny jsou dobře vyvinuté. Vybíráme správnou velikost nádoby.
 ROZMNOŽOVÁNÍ:
 Echinopsis se rozmnožuje lehce, a to odmladky a semeny. Kvetou asi za 4 až 5 let.
 ŠKŮDCI, CHOROBY:
 Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba:
 Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.
 Žádné přírůstky:
 Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě.
 Bronzovité zabarvení povrchu:
 Příčinou je jednoznačně sviluška.
 Korkovitost povrchu:
 Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.
 Měkké hnědé skvrny:
 Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.
 Vytáhlý stonek a deformace:
 Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte.
 Bílé chumáčky na povrchu:
 Příčinou bývají vlnatí červci.
 Tvrdé hnědé štítky na povrchu:
 Příčinou jsou puklice.
 Hniloba základu stonku a úhyn stonku:
 Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.
 |